Vztahy mezi páteří (myšleno včetně stabilizujících svalů, vazů apod.) a vnitřními orgány jsou dány vývojem. Anatomické a reflexní propojení reflektuje segmentové uspořádání těla. Prakticky to znamená, že jakákoli porucha v oblasti páteře vyvolá reflexní změnu ve vnitřních orgánech (vertebroviscerální) a naopak změna v útrobách ovlivní funkci páteře (viscerovertebrální vztah).
Bolest na hrudi
Jako příklad poslouží bolest na hrudi. Může být vyvolána vlastní poruchou obratle či žebra, ale i jako odpověď na poruchu vnitřního orgánu (srdeční infarkt, pleuritida – zánět pohrudnice aj.).
Důležité je uvědomit si, že reflexní porucha hybného aparátu není vidět na rentgenu, nemocný si zpravidla stěžuje na bolest, ztuhlost apod.
Důležité je uvědomit si, že reflexní porucha hybného aparátu není vidět na rentgenu, nemocný si zpravidla stěžuje na bolest, ztuhlost apod.
Klinický nález
Během funkčního vyšetření je možno detekovat charakteristické nálezy. Jejich detekce i interpretace patří do ruky specialisty, ať už se jedná o lékaře, nebo fyzioterapeuta:
• poruchu distribuce svalového napětí (tonus) – jak mezi svalovými skupinami, tak uvnitř jednotlivých svalů (inter- a intramuskulární svalová dysbalance)
• spouštové body – trigger points – TrP´s (latentní – bolí pouze při doteku a aktivní – bolí spontánně)
• taut bands – analogie TrP´s ve větším rozsahu – bolestivé svalové snopce
• kloubní blokády – omezení spontánní aktivní hybnosti kloubu v některém z přirozených směrů pohybu
• omezení kloubní vůle (joint play) – omezení pasivní hybnosti kloubu v nepřirozeném směru pohybu během vyšetření
• změny a omezení posunlivosti a bolestivosti měkkých tkání – kůže, podkoží, facie (povázka svalová), periost (okostice), vazy, svalové úpony – hovoříme o tender points (český ekvivalent se běžně nepoužívá), periostových bodech, myogelóze, pozitivní Kiblerově řase, pozitivitě posunlivosti dle Leube-Dickeové apod.
• hyperalgické zóny (HAZ) – zpravidla kožní (teoreticky ale i útrobní) zvýšená citlivost až bolestivost v segmentální distribuci – odpovídá lokalizaci primárního poškození – viz. dále
• poruchu distribuce svalového napětí (tonus) – jak mezi svalovými skupinami, tak uvnitř jednotlivých svalů (inter- a intramuskulární svalová dysbalance)
• spouštové body – trigger points – TrP´s (latentní – bolí pouze při doteku a aktivní – bolí spontánně)
• taut bands – analogie TrP´s ve větším rozsahu – bolestivé svalové snopce
• kloubní blokády – omezení spontánní aktivní hybnosti kloubu v některém z přirozených směrů pohybu
• omezení kloubní vůle (joint play) – omezení pasivní hybnosti kloubu v nepřirozeném směru pohybu během vyšetření
• změny a omezení posunlivosti a bolestivosti měkkých tkání – kůže, podkoží, facie (povázka svalová), periost (okostice), vazy, svalové úpony – hovoříme o tender points (český ekvivalent se běžně nepoužívá), periostových bodech, myogelóze, pozitivní Kiblerově řase, pozitivitě posunlivosti dle Leube-Dickeové apod.
• hyperalgické zóny (HAZ) – zpravidla kožní (teoreticky ale i útrobní) zvýšená citlivost až bolestivost v segmentální distribuci – odpovídá lokalizaci primárního poškození – viz. dále
Příklady
Jak již bylo zmíněno výše, vazba útrob a pohybového systému je obousměrná. Při nálezu funkční změny v pohybovém aparátu je tedy třeba se ptát, co bylo dříve. Zda porucha ve svalu či kloubu ovlivňuje vnitřní orgán, nebo je naopak reflexním následkem vnitřního onemocnění.
Bolest hlavy – během vyšetření lze nalézt změny svalového napětí včetně TrP´s šíjových a žvýkacích svalů, tzv. horních fixátorů lopatek ale i svalů a fascií v oblasti ramen. Výjimkou nejsou ani blokády páteře v uzlových přechodech – cervikokraniální (napojení hlavy na páteř) a cervikothorakální (napojení pohyblivé krční na stabilizovanou hrudní páteř).
Chronický zánět mandlí (tonzilitida) – může souviset s opakovanými blokádami AO skloubení (atlas – první obratel vs. okciput – spodní část lebky).
Funkční poruchy jícnu – vazba na segmentální změny krční páteře C2-Th1 a hyperalgetická zóna (HAZ) Th5-6.
Poruchy dýchacího aparátu – funkční poruchy v segmentech C3-4 (inervace bránice) a hrudní stěny a obratlů Th3-10.
Vertebrokardiální syndrom – bolest jako při infarktu – může být způsoben funkčními poruchami páteře a svalů v segmentech C3-5, ale i C8-Th8. Jde o kloubní blokády, HAZ, blokády žeber, spoušťové body v malém i velkém prsním svalu, svalech krčních i stabilizátorech páteře, ale i svalech stabilizujících ramenní pletenec – m. subscapularis, supra- a infraspinatus. Na tyto poruchy může kromě bolestí na hrudi nasedat i následné omezení pasivní i aktivní hybnosti v ramenním kloubu aj.
Problémy žaludku a dvanácterníku – mohou sekundárně vyvolávat blokády Th4-6, blokády hlavových kloubů, HAZ C3-4, zvýšené svalové napětí přímých svalů břišních i svalů paravertebrálních (podél páteře) ve střední hrudní oblasti (Th5-10). Lze nalézt citlivá volná žebra s periostovými body i změny posunlivosti zádových fascií, které mohou následně změnou distribuce napětí ovlivňovat jak krční, tak bederní úsek páteře.
Tenké a tlusté střevo, játra, žlučník, ledviny, slinivka břišní – i tyto orgány mají své segmentální projekce a typický klinický funkční nález. Zde je však neuvádíme, problematika je rozsáhlá a přesahuje rámec tohoto sdělení.
Pánevní bolest – v praxi se týká zejména žen, ale ani muži nejsou výjimkou. Spoušťové body v pánevních a hýžďových svalech mohou způsobovat bolest při pohlavním styku, obtíže při nucení na stolici, ale i citlivost sedacích hrbolů při sezení. Uvažuje se i o vztahu chronické prostatitidy a změn v hybném aparátu pánve.
Bolest hlavy – během vyšetření lze nalézt změny svalového napětí včetně TrP´s šíjových a žvýkacích svalů, tzv. horních fixátorů lopatek ale i svalů a fascií v oblasti ramen. Výjimkou nejsou ani blokády páteře v uzlových přechodech – cervikokraniální (napojení hlavy na páteř) a cervikothorakální (napojení pohyblivé krční na stabilizovanou hrudní páteř).
Chronický zánět mandlí (tonzilitida) – může souviset s opakovanými blokádami AO skloubení (atlas – první obratel vs. okciput – spodní část lebky).
Funkční poruchy jícnu – vazba na segmentální změny krční páteře C2-Th1 a hyperalgetická zóna (HAZ) Th5-6.
Poruchy dýchacího aparátu – funkční poruchy v segmentech C3-4 (inervace bránice) a hrudní stěny a obratlů Th3-10.
Vertebrokardiální syndrom – bolest jako při infarktu – může být způsoben funkčními poruchami páteře a svalů v segmentech C3-5, ale i C8-Th8. Jde o kloubní blokády, HAZ, blokády žeber, spoušťové body v malém i velkém prsním svalu, svalech krčních i stabilizátorech páteře, ale i svalech stabilizujících ramenní pletenec – m. subscapularis, supra- a infraspinatus. Na tyto poruchy může kromě bolestí na hrudi nasedat i následné omezení pasivní i aktivní hybnosti v ramenním kloubu aj.
Problémy žaludku a dvanácterníku – mohou sekundárně vyvolávat blokády Th4-6, blokády hlavových kloubů, HAZ C3-4, zvýšené svalové napětí přímých svalů břišních i svalů paravertebrálních (podél páteře) ve střední hrudní oblasti (Th5-10). Lze nalézt citlivá volná žebra s periostovými body i změny posunlivosti zádových fascií, které mohou následně změnou distribuce napětí ovlivňovat jak krční, tak bederní úsek páteře.
Tenké a tlusté střevo, játra, žlučník, ledviny, slinivka břišní – i tyto orgány mají své segmentální projekce a typický klinický funkční nález. Zde je však neuvádíme, problematika je rozsáhlá a přesahuje rámec tohoto sdělení.
Pánevní bolest – v praxi se týká zejména žen, ale ani muži nejsou výjimkou. Spoušťové body v pánevních a hýžďových svalech mohou způsobovat bolest při pohlavním styku, obtíže při nucení na stolici, ale i citlivost sedacích hrbolů při sezení. Uvažuje se i o vztahu chronické prostatitidy a změn v hybném aparátu pánve.
Ještě to trochu zamotat…
Kromě bolestí radikulárních (kořenových), bolestí při postižení kloubů, zánětech, nádorech, infekcích, poúrazových stavech, vertebroviscerálních a viscerovertebrální vztahů existuje i termín myofasiální syndrom.
Jedná se o propagující se nebo přenesené (na první pohled není zřejmá místní souvislost) bolesti způsobené poruchou svalu (myo-) nebo svalových povázek (fasciae – blány na mase k vidění v každém řeznictví). O existenci tohoto fenomenu svědčí fakt, že po odstranění spoušťových bodů ve svalech kolem ramene mizí bolest v prstech ruky a zápěstí, ovlivnění TrP´s v malém a středním hýžďovém svalu mohou vyvolávat bolesti imitující bederní kořenové projekce. Podobných příkladů je celá řada a věnují se jim speciální publikace s podrobnými přehledy bolestivé distribuce jednotlivých typických spoušťových bodů – o jejich tloušťce zde neradno hovořit!
Jedná se o propagující se nebo přenesené (na první pohled není zřejmá místní souvislost) bolesti způsobené poruchou svalu (myo-) nebo svalových povázek (fasciae – blány na mase k vidění v každém řeznictví). O existenci tohoto fenomenu svědčí fakt, že po odstranění spoušťových bodů ve svalech kolem ramene mizí bolest v prstech ruky a zápěstí, ovlivnění TrP´s v malém a středním hýžďovém svalu mohou vyvolávat bolesti imitující bederní kořenové projekce. Podobných příkladů je celá řada a věnují se jim speciální publikace s podrobnými přehledy bolestivé distribuce jednotlivých typických spoušťových bodů – o jejich tloušťce zde neradno hovořit!
Náš TIP
Máte-li pochybnosti o výsledku internistou, neurologem, ortopedem, je možné se na základě výše zmíněných souvislostí obrátit na specialistu v myoskeletální medicíně – ALE I NAOPAK!