Psychicky podmíněné bolesti zad

V poslední době jsou bolesti zad právem řazeny mezi tzv. psychosomatická onemocnění. Označují se tak souhrně nemoci, které primárně vycházejí z problémů na psychické úrovni. Dlouhodobý stres, úzkost, strach či deprese, jsou-li dlouhodobě přítomny a neřešeny, vedou po čase u citlivých a dědičně predisponovaných osob k somatizaci, tedy ke „ztělesnění“. Poté se nemoc projevuje již i na úrovni těla,třeba konkrétně právě jako bolest zad. Velmi zrádný je fakt, že sám pacient si často není vědom souvislosti mezi dřívějším psychickým vyvolavatelem obtíží a možným následkem ve fyzickém prožívání. U lékaře pak uvádějí množství různých tělesných obtíží. Lékař musí vyloučit léčitelné fyzické onemocnění, u méně typických obtíží pak k jejich vysvětlení vede delší cesta. Je konzultováno více specialistů různých odborností. Některá vyšetření mohou být opakována, pacient může ztrácet důvěru v systém, pokud se v krátké době nenajde pro něho přijatelná příčina obtíží, kterou je možno pojmenovat. Je dobré své pochybnosti probrat s lékařem, ke kterému máte důvěru. Pokud se fyzická příčina nakonec neprokáže, bývá pacientovi nabídnuta možnost konzultace s psychologem, psychiatrem, nebo je přímo indikována medikamentózní léčba psychických obtíží.

Mezi nejčastější psychické problémy dnešní doby patří depresivní a úzkostné poruchy. Uspěchaná doba, která klade důraz na výkon, na nich má zásadní podíl. Lidé málo relaxují, nepěstují duševní hygienu a v uspěchané době stále více podléhají pocitu únavy a vyčerpání. Zhoubný vliv nadměrného stresu a únavy na držení těla a stav páteře je umocňován celodenním sezením v kancelářích a nedostatkem pohybu. Lidé dlouho tento problém neřeší, mají pocit, že se nemohou zastavit, vzít si volno, tzv. vypnout. Dlouho dávají přednost krátkodobému a snadnému řešení. Užívají volně prodejné léky na bolest, na stres a únavu povzbuzující prostředky (káva a energetické drinky). Ti, kteří se rozhodli do sebe investovat, si zaplatí masáž. Ovšem stav se pomalu ale jistě zhoršuje, nárazové řešení nestačí, stres a únava dále přispívá k bolesti zad a bolest zpětně potencuje stres a úzkost. Popsaným způsobem může vzniknout reaktivní deprese (deprese způsobená okolními, vnějšími faktory). Přichází neustupující, vleklá únava, nezájem o okolí, pocity selhání, méněcennosti. Také časné ranní probouzení patří do obrazu deprese. Na tělesné úrovni se může projevit jako bolesti svalů, zad, hlavy, žaludku, jako porucha příjmu potravy, hubnutí atd.

Dlouhodobé psychické vypětí (pracovní, v rodině…) může vyústit i v jiný typ obtíží. Souvisí se zvyšováním napětí svalstva. Přirozenou součástí nespecifické stresové odpovědi je zvýšení svalového napětí. Ve volné přírodě se zvíře v ohrožení zastaví, svaly se napruží a jsou připravené k útoku nebo obraně. Moderní člověk však z pochopitelných příčin nemůže běžně řešit stresové situace útěkem nebo bojem, kdy se svalové napětí realizuje fyzickou aktivitou. Zůstává však svalová i psychická tenze. Ne nadarmo se říká: „Z toho jsem skřípal zuby…“ Aktivují se zejména svaly hlavy, šíje, krku a ramen, což dlouhodobě vede k přetížení a bolestem

Terapie bolestí zad, které jsou způsobeny psychickými vlivy stojí na dvou hlavních pilířích. Prvním z nich je změna pohybového režimu a fyzioterapeutické techniky, které jsou zaměřeny na somatickou, tedy tělesnou stránku obtíží. Aktivní pohyb představuje zásadní krok ke zdravému držení těla, k dobře vyvinutým a správně fungujícím svalům, k dosažení a udržení fyzické kondice. Co je však důležitější je vlastní působení proti stresu, úzkosti a depresi. Podle nejnovějších výzkumů je pravidelný pohyb minimálně stejně účinný jako antidepresiva a anxiolytika (léky proti úzkosti).
Druhým pilířem je vlastní ovlivnění psychiky nemocného. Na prvním místě je kvalitní psychická hygiena, která se opírá o dobré rodinné zázemí. Člověk přirozeně potřebuje své starosti ventilovat, sdílet. Na to máme rodinu, kamarády, známé. Někdo využije služby duchovního, jiný se svěří svému lékaři. Odborníky na řešení psychických obtíží jsou psychiatr a psycholog, kteří používají k mírnění psychických obtíží léky (psychiatr) a psychoterapii (psychiatr i psycholog). Ta může být individuální nebo skupinová. V každém případě má vést k větší samostatnosti a větší psychické vyrovnanosti a odolnosti nemocného v budoucnosti. Může se jednat i o různé relaxační techniky, autogenní trénink, dechová cvičení apod.

Mens sana in corpore sano! (V zdravém těle zdravý duch!)