Bolesti hlavy, stejně jako bolesti zad, jsou jen příznakem (symptomem), který může mít mnoho různých příčin. Je na odborném lékaři, aby určil, zda se jedná o bolest sekundární (provázející jiný chorobný stav – úraz, mozkovou příhodu, nádor, zánět, onemocnění zubů…), nebo primární, kde jinou příčinu nelze identifikovat.
Primární bolesti hlavy
Charakteristika a průběh
Podle velkým studií prodělají bolest hlavy za svého života téměř všichni lidé, migrénu ale jen 8% mužů a 25% žen. První záchvaty nastupují typicky již před pubertou, kdy je migréna častější u chlapců, v dospělosti je naopak častější u žen. Migréna neohrožuje na životě, zhoršuje ale kvalitu života a snižuje pracovní potenciál nemocného. Pro pochopení klinického obrazu se vyčleňují 4 fáze:
1) fáze prodromů (předzvěst) – více než ¼ nemocných je zhruba den před rozvojem vlastní bolesti podrážděná, přecitlivělá na zevní podněty, objevuje se náhlý hlad (často s chutí na sladké), ztuhlost krku, průjem…
2) fáze aury – předchází rozvoji bolesti hodinu nebo méně a trvá od 5 do 60 minut. Auru pociťuje asi 20% migreniků, vzácně může existovat i bez bolestí hlavy. Může se projevovat jako:
a) Rozmazané vidění
b) Svítící objekty v zorném poli (jiskřičky, blikající světla)
c) Zkreslené vidění či výpadky zorného pole v podobě černých skvrn
d) Vnímání barevných linií v zorném poli
e) Zubatá čára kolem zorného pole
f) Mravenčení či poruchy citu v končetinách
g) Obtížné mluvení
h) Zhoršená koncentrace
i) Hlad nebo chuť na konkrétní jídlo před záchvatem
3) fáze bolesti hlavy – má obvykle střední až silnou intenzitu. Obvykle je jen na jedné polovině hlavy. Strany se ale mohou střídat a méně často je migréna i oboustranná. Řecké „hemicrania“ znamená „pouze ½ hlavy“. Bolest bývá pulzující, může se objevit spolu s nucením na zvracení (nauzea), zvracením, zvýšenou citlivostí na světlo, zvuky či pachy, bývá zhoršení fyzickou námahou. Neléčená bolest trvá obvykle 4-72 hodin.
4) fáze pozáchvatová: může být celková únava, bolest svalů, někdy zlepšení nálady.
Léčba migrény
1. léčba akutního záchvatu – akutní tlumení bolesti
2. profylaxe – prevence vzniku záchvatu – snížení frekvence výskytu a trendu intenzity záchvatů
Každý záchvat migrény musí být spuštěn. Pro účely našeho webu je podstatné, že existuje i tzv. cervikální migréna (cervikální – ve vztahu ke krční páteři). Kromě léčby medikamentosní – léky, je u této formy (diagnosu by měl stanovit neurolog) na místě vždy ovlivnění hybného aparátu. Zdravá krční páteř je dobrou prevencí vzniku migrenosních bolestí hlavy.
Pro každého migrenika je zásadní nalézt možný uniformní spouštěč obtíží. Je-li nalezen je možné se mu vyhnout a zabránit tak rozvoji bolesti. Pro někoho je spouštěčem vyčerpání, únava a stres, pro jiného hlad, špatný pohyb, cvičení, prochlazení, sex. Jednoduše – vím-li, co mi nedělá dobře, prostě to nebudu dělat.Vlastní profylaktická léčba migrény je spojena s užíváním profylaktických léků. Hlavními indikacemi použití jsou:
1. více než 3 ataky těžké migrény za měsíc
2. neúčinnost akutní terapie
3. vedlejší účinky akutní terapie
Profylaktická léčba by měla u chronických obtíží trvat zpravidla několik měsíců, v některých případech i let. Úspěchem je redukce počtu záchvatů a jejich intenzity o 50%. Poté je možné zkusit medikaci postupně vysadt. Efekt by měl přetrvávat několik dalších měsíců.
Existují ale i periodické formy migrény (menstruační), kde se léčba podává vždy v časové souvislosti s vyvolávajícím faktorem. Je známé i jednorázové epizodické podání před vyvolávající aktivitou (přelet časových pásem, sex, pobyt ve vyšší nadmořské výšce).